Srpen 2010

Zase sama...

11. srpna 2010 v 10:37 | Samanta |  Příběh
Včera večer to bylo hrozné!Když jsem ležela v posteli , přišla za mnou matka a začala se vyptávat co mi je.Tak jsem jí řekla : no jsem sama doma nikdo na mě nemá čas.Mejch pár kamarádů co s bídou mám  je stejně pryč nebo nemaj čas.A já bych se tolik chtěla bavit, ne jenom uklízet uklízet uklízet...Máma mi řekla"proč  to teda děláš můžeš se bavit jinak ne"? já :"A JAK ASI?". Třeba si čti nebo něco jdi ven."
Ona to prostě nechápe.Potom mi vyčítá že nevim co chci a že bych se měla uskromnit.Už mi to vážně leze na nervy.Její poslední téma o kterym jsme se bavili bylo že když se chci bavit s lidma tak mě pošle na tábor aspoň na dva týdny.Kolikrát už jsem ji říkala že nesnášim tyhle stupidní tábory s uřvanejma děckama různých věkových kategorií....Cituji jí :"pošlu tě na tábor s dětma aspoň na 2 týdny.A budeš se bavit a smát a budeš si užívat prázdnin , a tak"!Potom práskla dveřma a já mohla začít brečet a budit tím svojí pracující sestru Jenn , která se musí vyspat.Za 5 minut byla máma v mim pokoji jako na koni."našli jsme ti s tátou tábor nma konec prázdnin ještě  není obsazený , jo a máš tam to maso zítra si ohřej to maso a uvař si rýži".Takhle je to furt k obědu mám furt maso s rýží , maso s rýží, maso s rýží.Ještě že mi už skončila ta dieta na játra!Jinak bych to už vážně nepřežila.A dnešek je stejnej  jako každej den.zase nuda už vážně nevím co mám dělat ....ach jo...

mystrangeword

Stejné jako každý den.....

10. srpna 2010 v 21:20 | Samanta |  Příběh
Jsou prázdniny.Je mi děsně.Každý den v  tomhle roce je stejnej.Vstanu ,jdu do školy,přijdu ze školy,obstarám Amandu , šprtám se, hraju na klavír , uklízim a obstarávám všechno kolem domáctnosti.máma přijde domů.Řekne že je unavená a měla moc práce.Já ji řeknu co všechno jsem udělala že jsem uklidila atd...A on ami na to řekne že to vidí a že už jí nebaví jak si furt všechno vynucuju a otravuju jí se zbytečnostma.Potom mi řekne co musí ještě udělat.Dlouho je nuda.Potom přijde Táta.Převleče se .20 minut debatuje o tom co dělal v práci a jak je to všechno těžký.Když se ho chci na něco zeptat tak mi řekne aŤ počkám.Večeří.Zapne televizi a dívá se na sport.Na mě kašle.A v 9 hodin mě posílá do postele a už ho nic nezajímá.A hned když se mu nelíbí co  právě řeknu tak mě odbije.A já se zase odeberu do svý "díry"Pokoje který sdílím s Jennyfer.A brečim .

No tak jsem zpět ....

10. srpna 2010 v 21:11 | Samanta
Ahoj vím že sem nikdo nechodí ale stejně.Začnu sem zase psát protože už nemám jinou možnost!